středa 23. října 2013

I have no idea what to do with my life

My dear readers, I have no idea what to do with my life and so I decided to write a few words about it here...hoping that there is anyone who can give me an advice

It looks stupid and childish, but I really don´t know what to do o_o ...I´m not sure if I´m really 25 or just 15 =D because this is a problem which teenagers have, not (almost!) adults like me ......

"To find your passion, think about what you are good at. Then find out which one of those things take the least amount of effort. Make that your career and you will never grow tired, never lose interest and always succeed!"

I keep on thinking about these words.

I feel so lost, I can´t even describe it...I need money, I need job and inside I really wish to do something creative, but I´m sure that´s something that will never happen, that I will end up as a cashier or a shop assistent with no chance of career progress, forced to work with people everyday despite the fact that I hate people and I´m afraid of them. I´m going to be sad, anxious and sick everyday.

But at the same time I´m so tired of my shop (which is a creative work !). I can´t even finish the skirt I´m working on right now. I just can´t do same things over and over and over and over ...but when I make something I enjoy and it seems original to me - it doesn´t sell. Because I´m no fashion designer, I will never be and I don´t even want to.....and this is it - I have no idea what I want to do, or be or achieve <_< When I tell someone about my "I´m so lost" problem, they always asked me this question - "But what is it that you want to do?" or "You have to set your goals first"

...and I have no idea, no goals...last time my dream job was to be an ice-cream seller when I was 5-years-old...since then I don´t know. I don´t want to work with people, I don´t want to help people, I don´t want to sit by a computer in a cubicle all day, I can´t be an artist in any way because I don´t have a school for it and I have absolutely no self-confidence. When I made this job-advice test at the end of primary school, the psychologist told me that selling tickets on airport or a nurse is a perfect job for me............................................................................I´m afraid of airports - I feel panic just when I think about them and sick people makes me sick =D ha ha ! 
What a perfect test it was, it helped me a lot !

I know that a lot of people have this problem and it´s not only me, but...is there anyone who solved it somehow? 
I don´t know where to start...
Let´s do a little brainstorming - do you have any job ideas for me =D ?
I´m thinking hard, but...........no...there is nothing on my mind >_<

I hope this post doesn´t sound like some kind of self-pitty or I don´t know...you know that I never write about personal things here (only on tumblr =D) but I need some answers or advice not just a shout into the middle of my reblogs ...
...and I really hope that it´s not that stupid, I know there are people who are dealing with worse things, but ...sometimes I´m just clueless

thank you for reading,
here have a cute baby elephant gif =)


38 komentářů:

  1. Neměla jsem / nemám podobný problém, ale spíše jsem mu předešla. ;)
    Práce se mi shání těžko a když už nějakou mám, tak většinou něco, co mě moc nebaví (hlavně proto, že mám stejný problém jako ty - je jen velmi málo lidí, se kterými vycházím, většinu ostatních nesnesu). ALE! Rozhodla jsem se, že práce pro mě prostě bude jen něco, kde vydělám peníze na zaplacení všeho nutného + zbytek utratím za své koníčky. A těch je docela dost, protože jsem dost všestranná osoba. XD
    V průběhu let jsem totiž zjistila, že ideální práce, které by mě bavily, pro mě neexistují, nebo jsou daleko nebo na ně nemám školy (říct tak mému mladšímu já na základce: "Sakra uč se!!!" XD). A tak jsem za poslední spousty let skončila u všeho možného: prodavačka, servírka, vrátná, taky jsem byla v kantýně, v sázkové kanceláři, ... a teď například dělám kontrolorku jakosti u strečových folií. XD (i když to je taky tím, že max. do dvou let mě vždycky museli propustit, protože to byli soukromníci podnikatelé, kteří vesele krachovali, protože tomu nerozuměli a dělali zbytečné blbosti -.-).
    Takže prostě vždycky vemu nějakou práci a když jsou dny, kdy mě těžce nebaví, tak si řeknu "Počkej, budou korunky a za ty si koupíš novou látku/oblečení/ozdoby/kreslířské náčiní/praktickou blbinku/..." :)
    A co se tvorby týče, tak já tvořím jen pokud mám inspiraci a múzu na hlavě. XD Když se na to necítím, seknu s tím a nedokončím to, dokud prostě zase nemám chuť. Jeden se nesmí nutit.
    Akorát k tvému prodeji nemám co napsat, protože sama tvořím jen pro sebe, max. někomu něco jako dárek, takže s tímhle zkušenost nemám a nechci napsat nějakou hloupost. Ale musím říct, že kdybych neuměla to co umím, tak si tvoje výrobky koupím s nadšením, protože tvoříš krásné věci. :)

    Snad ti tohle nějak pomůže. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju =) ! Určitě mi pomohlo !
      To s těma penězma jsem si taky vždycky říkala, když jsem musela každej měsíc jezdit do Brna jenom abych tam dvě hodiny oblíkala panáky ve výloze a pak zase jela domů =D nejvíc ztracený dny, ale byli z toho peníze, no -_-

      Vymazat
  2. i'm sorry for not being able to help you, but currently i'm in a very similar position. maybe for some of us work is just good for earning enough money to live the free time we're dreaming of. actually i always wanted a job that i love and one i'm really obsessed whith, but there simply is no such a profession. at least not for now. so i chose one which is quite neurtal and diverse. i'll work for my money and enjoy the free time i'm able to organize with it. perhapbs someday i'll have a clue of what my dream profession looks like. in that case there's still enough time to practice it. however, until then an office job is quite okay, i guess. :)

    best wishes <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Thank you ♥

      I wish I can find something like that - a job where I will just earn money and then some free time for the things I enjoy. But when I was looking for a job in Prague, the only places where I could work were those with 12h working time, even on weekends, standing in the shop doing nothing...for all office work I didn´t have an economy school which they wanted -____- and everywhere they told me that I have tattoos and that´s not good...but I hope that in Germany are people more tolerant !

      Vymazat
  3. No ne. Jako bys mi mluvila z duše. o.o uplně ve všem. až na to, že mi bude "teprve" 24 a nemám žádný svůj tvořivý obchůdek (ale moc po něm toužím). Studuju VŠ, obor, který vím na 98 %, že mě nebude živit. Vlastně ani nechci, aby jo. To bych musela překládat komiksy, nebo tak něco (jo, studuju jazyk). Jsem v posledním ročníku a nejsem si ani jistá, že napíšu diplomku.. zkrátka úplnej syndrom vyhoření. :D No a hrozně se bojím, že uvíznu v práci, která nejen že mě nebude bavit, ale bude mě ubíjet. Přesně, jak píšeš. Taky nemám ráda lidi. 98,5 % lidí. :D Na docela dobrou myšlenku mě přived strýc - prý si mám udělat nějaký kurz... maskérský, šicí, něco praktickýho prostě. Osobně bych chtěla tatérský kurz! :D no zkrátka.. toužím po něčem kreativním. A na vánoce dostanu nejspíš šicí stroj. V životě jsem na něm nešila a jsem ráda, že si přišiju knoflík, ale odhodlala jsem se, že se něčemu praktickýmu naučím a chci začít šít hračky (a vylepšovat si oblečení, kdo by nechtěl, že:D). Naivní nejsem, vím, že mě to nikdy živit nebude, ale potřebuju něco, v čem bych viděla aspoň maličkej smysl svý existence, něco, co by mě byť trošičku naplňovalo. Snad to vyjde. Tobě přeju totéž!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju =) !

      Jo, na kurz jsem taky myslela...ale tak třeba šicí kurz je k ničemu, to bych pak stejně jenom dědům upravovala kalhoty, jako všechny vyučený švadleny =D (když už bych vůbec takovou možnost sehnala) ...jako...je to asi trapný, ale vážně existuje tatérskej kurz ?? Už jsi druhá kdo mi to řekl a já do teď nevěděla že něco takovýho vůbec existuje o_o no, můj tatér mi taky vždycky říká ať začnu tetovat..ale já nevim, to by byl stres že to pokazím...možná bych radši byla jenom na recepci v tetovacím studiu =D

      Vymazat
    2. mám za to, že existuje! ale asi bude i dost drahý. :/ pokud máš možnost začít, jdi do toho!:) napřed bys hodiny trénovala na pomerančích a umělých (nebo prasečích) kůžích, pak třeba na sobě.. :D hrozně bych si to chtěla zkusit. :3 ale tak recepční ve studiu taky není špatná práce! :D

      Vymazat
  4. Jak já tě chápu. Je to docela šílený, vždycky když tě vidím, tak mi přijde, že se sebou musíš být hrozně spokojená a mít super život..máš svůj obchůdek, v podstatě děláš co tě baví..well, asi to není tak jednoduché.
    Mám podobnej problém..jediné co bych chtěla dělat je něco uměleckého, ilustraci třeba...ale v tom oboru pro mně absolutně není šance se uplatnit, musela bych mít školu a i tak by to bylo obtížné (ten typ školy, na které berou do oboru za rok třeba 3 lidi...nemyslím, že bych byla tak dobrá, abych se tam vůbec dostala...) Je to složité.
    So..přemýšlela jsem nad něčím vhodným pro tebe a stejně si tě pořád musím představovat u něčeho kreativního..nepředpokládám, že bys byla typ, co by zvládl jen sedět u pc v kanceláři :'D (to máme stejně) Co třeba tatérský kurz? Kreslíš krásně, myslím, že bys mohla být dobrá..(byla bych první zájemce! :D tatoo od Taurwen.,..sen <3).A vůbec, asi si tě ani nedovedu představit u jedné profese, na to jsi moc všestranná osoba...achjo, asi ti vůbec nepomáhám, co? :D
    Ohledně tvého prodeje...máš hrozně krásné věci a vždycky mě mrzí, když se nějaká sukně nemůže dlouho prodat (ikdyž je podle mě třeba nádherná), protože si dovedu představit kolik za tím bylo času a úsilí...(asi je blbý tohle říkat, sama od tebe taky nic nemám :/ ...Ale já jsem chudý student, jsem ráda, že mám na jídlo :'D po vánocích třeba konečně našetřím...)
    No..asi jsem ti moc nepomohla...:/ Ale zcela tě chápu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju ♥

      Ach jo, úplně chápu s tou ilustrací - to je můj sen, malovat obrázky do knížek T_T jenže lidí co umí kreslit je TOLIK a škol málo, přesně jak říkáš -_-
      O kanceláři jsem přemýšlela v Praze, ale všude chtěli obchodní akademii a z tý mám jenom 2 roky =D Tatérský kurz jsem vůbec netušila že něco takovýho existuje o__o to zní až moc snově, ale možná na to mrknu - už jsi třetí kdo mi to navrhnul =) !

      Vymazat
    2. Abych byla upřímná, taky nevím, jestli něco takového existuje..ale dneska jsou kurzy na všechno, tak prostě musí!! A kdyžtak jsou určitě jiné způsoby :))

      Vymazat
  5. Ich bin auch ein paar umwege gegangen bis ich da gelandet bin wo ich jetzt bin =)
    ~ mach doch ein paar praktikas und schau dir berufe an wo du denkst "die könnten dich in irgendeiner art und weise interessieren"
    Ich hab eine ausbildung gemacht die mich gelangweilt hat und eine andere angefangen die mir ebenfalls nicht gefallen hat und bin dann letztendlich auf der uni gelandet xD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Thank you =) !

      Actually I was thinking about those "praktikum"...there is nothing like that in Czech Republic, so I´m really unsure and I have to read more about it before I start looking for one, but it sounds like a good plan ! I´ll have to search internet for some more info, I think =)

      Vymazat
  6. Největší problém vidím v tom, že nemáš ráda lidi. V tom případě by pro tebe bylo vhodné pracoviště doma, protože ve většině zaměstnání je buď kolektiv anebo to obnáší práci s lidmi popřípadě obojí. Já se lidí taky bojím a jsem hodně nejistá, ale na druhou stranu lidi jsou jen lidi a nic víc. Žijí taky své životy jak jen to nejlépe umí, podle svého nejlepšího přesvědčení ať už k němu došli jakkoli. Každopádně si můžeš najít nějaký všední job, pokud potřebuješ peníze. Nikdo netvrdí, že u něj musíš nadosmrti skončit. Určitě je to cenná zkušenost, za kterou nic nedáš, třeba ti to pomůže upřesnit si co přesně chceš. Přesto že budeš pracovat, můžeš se i nadále věnovat nějakému tvoření, šití, zkusit nabídnout své designové schopnosti a dokonce mám za to, že ti jde i modeling. Chce to jen kuráž a tu si myslím máš. Nevím, co bych ti tak ještě poradila, sama jsem pracující jen chvilku :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju =)

      S lidma je problém, není to tak že bych je po pár dnech všechny poslala do prdele, ale spíš o to že s nima neumím zacházet =D neumím se k lidem chovat vlezle abych jim něco prodala, neumím jim poradit protože nevim...možná bych měla radši pracovat se zvířatama =D
      "všední job" ! to je právě ono, co nevím co je všední job >_< s maturitou z propagace/aranžování se všední joby hledají hrozně debilně -_-

      Vymazat
  7. Zkus procházet nabídky práce a podle popisu prac. povinností najít něco co bys byla ochotná dělat. Neber to jako konečné rozhodnutí, ale jako možnost poznat co by ti vyhovovalo. První práce nemusí být zrovna dream job. Zjistíš tak hlavně na co se hodíš a co chceš. Já jsem si první práci nemohla vybírat a musela jsem vzít co bylo, ale zjistila jsem v ní kam bych mohla směřovat dál v budoucnu a jsem za to moc ráda.
    Prostě se tím nestresuj že teď nevíš co chceš dělat,hledej v nabídkách něco vhodného a kdyby to napoprvé nebylo ono tak najdeš něco jiného a budeš už vědět co (ne)hledat. Navíc získáš zkušenosti a ty se počítají. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju =)

      Jo, to jsem zkoušela ale nakonec jsem skončila u toho, že ani jedna práce by mi nevyhovovala, protože všechny začínali "máte rádi lidi?" a nebo "máte obchodní akademii?" ...nemám ani jedno, tak jsem nakonec posílala životopisy všude a nepozvali mě skoro nikde =D
      Já jsem zatím pracovala 3 roky jako aranžérka, ale teď už aranžéry nikdo nepotřebuje -_-
      No tak uvidíme =)

      Vymazat
  8. You just basically described every feeling I have. I am 24 I have no job, no skills and I can't work with people because of my anxiety. I could never even pass a work interview, no sane person would employ me when I start babbling and breaking down.
    All I wanna do is something creative but I am not even sure what. I love writing and drawing and sewing...but I am not really great at either. I feel like I am gonna get stuck with the worst job possible that I am gonna hate. I wouldn't mind doing something tedious as long as it's not with people and it gave me enough time to do what I enjoy at least on the side. But in current situation nobody can really be choosey.
    Anyway honestly, I love your sewing. If I wasn't a broke jobless failure I'd probably buy some of your works even if I don't wear lolita. I really think that with a bit more promotion you could succeed. Unfortunately even in business you need to be the shark so being a shy person with anxiety doesn't help (I would also love to have my own business but well...). Also it's good you're not only doing lolita clothes, maybe what you need to do more is look around at what people want in alternative fashion. It seems to me that your uncertainty is holding you back. And I know how it feels to not be appreciated for your work, but you just have to work through that. If you have talent, which I am positive that you do, you will eventually make it. Just make yourself visible everywhere and in any way possible, add more things to your shop. That is the only thing I can give you my opinion on because otherwise I am just as stuck as you. I hope you will find your way n_n

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Thank you so much, Kitsu ♥

      I hope we will find something and get out of this "I´m so damn stuck" stadium !

      Vymazat
    2. hey girls, i don't know if you know her, but if not, watch some of her videos.. she's a very inspirating and motivating person! http://www.youtube.com/watch?v=aPXnLeQz3sA

      Vymazat
    3. aww she´s cute *o*
      ...but then I accidentaly watched how she´s talking about her sister´s suicide and I´m crying T_T
      I wasn´t prepared for such a strong emotions so early in the day =D

      Vymazat
    4. yeah, that vid is really strong.. but so is she!! she's unbelievable person, i love her so much! :3

      Vymazat
  9. Well. I'm slightly older than you but I'm at the similar position. I choose my way years ago but now I'm in doubt it's been a right choice. I don't know what to do now. I don't like my situation, I don't like people and I want something else. But I don't know what exactly. I can't see what else am I good at. I just can see things I can do. I'm not aware of any particular talents of mine that I could evolve.
    But I can see the possible ways out of it. We can try to learn brand new skills. Maybe we'll find out we're pretty good at it and we actually like it. And maybe some new opportunities will open in front of us. And there's (at least) one think that hold us back - our fear of people. What about getting rid of it? Or maybe just weaken it a little. I know, people are scary, dumb, rude, noisy... just thinking about it is making me feel unconfortable. But it would be really great if I don't feel it that way. I could do so much more. I'm going to try to find a way to other people...somehow. Just to be able to live with that fear and be able to control it would be fine.
    Basically I'm going to learn some new things in my spare time. And maybe a one of them will be my new path :) That's the only advice I could give.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Thank you =) !

      Yes -_- people are weird, unpredictable and stupid...I was once a shop assistant for a few hours and I was soooo exhausted from being kind and helpful, I did my best but the shop owner told me that I wasn´t active enough <_< And so I realized that "assistant" job isn´t for me =D ...but unfortunatelly almost all job offers are shop assistants ...

      Vymazat
  10. Tohle je dosti zajímavá diskuse. Určitě nejsi jediná, kdo je či byl ve stejné situaci... a každý z nás máme své "strachy", s kterými bojujeme. Strach se zdá děsivý a nepřekonatelný dokud se mu vyhýbáme, ale jakmile se mu postavíme čelem, často naráz zjistíme, že se za velkého bubáka jen vydával a ve skutečnosti není zas tak hrozivý. Ve skutečnosti útěk před strachem stojí mnohem více sil, než postavit se mu čelem.

    Sleduji Tvůj blog a Tvou práci už nějaký ten pátek, a věř si, Tvoříš krásné věci - co se týče oblečení i kreseb, a také umíš své zboží dobře prezentovat a Tvé fotky i outfity jsou vždy fantastické. Není mnoho lidí, co toto umí. Tobě to možná přijde přirozené, ale pro většinu lidí je to něco vyjímečného co oni nikdy nedokážou.

    Pokud se cítíš vyčerpaně z neustálého šití, dej si pauzu... Také jsem mnohdy nechtěla šicí stroj už ani vidět a se vším seknout... ale nakonec jsem se k tomu vždy vrátila, asi bez toho nedokáži žít, po čase se mi začne stýskat XD

    Přijde mi smutné, že lidi si ve své mysli kladou omezující hranice, které jim zabraňují dělat to, co by si ze srdce přáli. Jako třeba výmluva: "Ale když já na to nemám školu, a na vhodnou školu se nikdy nedostanu."
    Na škole nezáleží. Důležitější je to, co umíš, ne nějaký papír.
    Mám svou módní značku, a nepotřebovala jsem k ní vystudovat oděvku. (Mám jen základní kurz šití.)
    Pracuji jako programátorka a vše, co umím, jsem se naučila sama z knížek a programováním vlastních projektů, protože mě to baví. (Sice jsme na střední měli programování, ale v praxi nic z toho, co jsme tehdy brali, nepoužívám... nebo jsem to už dávno uměla XD užitečné mi vždy byly jen věci, co jsem se sama naučila.)
    Mám jen maturitu, nemám žádnou výšku, a nikdy jsem neměla pocit, že by mi to chybělo.
    Učit se novým dovednostem je jistě třeba celý život, ale nemusí to být ve vzdělávacím ústavu.

    Chceš ilustrovat knížky? Tak o Tvé kresbě musí lidi vědět na správných místech. Najdi si třeba na internetu začínající autory a díla, která Tě osloví... a zkus jim navrhnout spolupráci. (A osobně si myslím, že by bylo naproso awesome, kdyby jsi ilustrovala nějakou steampunkovou knížku!!!) Udělej si portfolio svých prací s jasnými informacemi, co nabízíš. Prodávej potisky, plakáty, placky se svou tvorbou. Umělcem nejsi díky papíru ze školy, umělcem jsi díky svým dílům. A věř si, Tvé ilustrace jsou velice pěkné (co já bych dala za to, kreslit tak úžasně jak Ty! XD)

    Sama samotná toho dokážeš udělat hodně, avšak ve spolupráci s další osobou vždy dokážete mnohem více. Je to právě spolupráce s druhými lidmi, co Ti otevírá možnosti a díky které oba "rostete". Dílo autora získá krásu Tvými kresbami, a Tvé kresby získají popularitu v jeho díle. To spojení je více, než když dva talenty zůstanou odděleny. Pamatuj na to a snad Ti tato slova budou motivací v boji s Tvým strachem z lidí.

    xoxo
    Pierrette

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju, Pet ♥ !

      Teda...musím si to přečíst ještě několikrát dokola, úplně jsi ve mě probudila pocit že to není zase tak marný !!! Moc děkuju, ten nápad s tím nějak propagovat moje obrázky je úžasnej ! To je něco co bych si přála asi ze všeho nejvíc - mít třeba aspoň vlastní placky s obrázkama co jsem kreslila *o*
      Šití jsem teď do konce týdne odložila, tak snad ta averze nějak vyprchá a já tu sukni co tam leží na stole došiju bez toho, abych se u toho kroutila a nudila jako teď =)

      Vymazat
  11. Ahoj,
    netuším, zda ti to k něčemu bude a přiznám se, že jsem nečetla komentáře ostatních, takže se možná budu opakovat.
    Já jsem nikdy vyloženě nic dělat nechtěla (vysněná práce, atd.) a nejsem tvůrčí, nemám žádný talent na hudbu apod., ani mě to nebaví a neláká, takže je to jiné. :) Ale vždycky jsem věděla, že nechci dělat s lidmi. Bála jsem se, nechtěla jsem, stranila jsem se.. a pak jsem si prostě našla brigádu v obchodě, následně mě jinde zaměstnali. A jsem spokojená a moc moc vděčná za tyhle zkušenosti s lidmi, protože nic jiného tě podle mě na život nepřipraví líp. Všechny ty šílené situace, kdy si klepeš na čelo.. ale je to k něčemu, práce mě baví. Jenže já si na tom umím najít pozitiva, umím se z toho radovat - co myslíš, uměla bys to i ty? Já si na začátku myslela, že umřu, že to nezvldánu, bylo mi zle od žaludku, ale prostě se to ztratilo. Popřemýšlej nad tím a pokud jsi to nezkoušela, tak to určitě rovnou neodsuzuj, někdy je prostě třeba zatnout zuby a udělat změnu, třeba ti to nakonec přinese víc, než čekáš. :)
    Na druhou stranu, nebyl to nikdy žádný Kaufland apod., byla to malá soukromá zelenina -> plno důchodců apod., jenže jsem tam pochopila, že oni nejsou protivní pro nic za nic, ale proto, že jsou z velké části naštvaní na to, že jsou staří, okolí je odsuzuje a odstrkuje a rozhodně nejsou v nijak lehkém postavení, když na ně rodina kašle (co si budem povídat, já taky rodiče a babičky a dědečky nenavštěvuji nijak často). Jsou osamělí, zapšklí vůči světu.. a má to důvod. Není to tím, že jsou zlí a nerudní jen tak. :D Tisíc dalších příkladů si určitě domyslíš sama, a ano, jsou prostě i zlí lidé. :) Mě prostě hodně pomohlo si ty příběhy vyslechnout a takhle se nad tím zamyslet, zkuset jim do života vdechnout trochu radosti z úsměvu, ze zájmu.. malé nic, ale občas to dělalo divy.
    Nu a má druhá práce je v hračkářství. :) (Nemám ráda děti a nechci je mít. :D) A musím říct, že je to super práce! Můžu tam být sama sebou, nemusím být nijak zvlášť vážná a hrozně dospělá a hlavně se tamvyhnu pro mě rizikovým skupinám, jako jsou nepřizpůsobiví, bezdomovci, mládež :P protože ti si jídlo koupit musí, ale tohle jde mimo ně. :) Prostě pohoda paráda a nemyslím si, že jsem jen blbá prodavačka bez budoucnosti -> nikdo totiž neříká, že tam zkejsnu na zbytek života. Je to jeho část a když budu chtít, ukončím to.

    Mám Bc. z oboru, který je mi v podstatě na houby, jsem prodavačka, co tohle nikdy dělat nechtěla.. ale jsem opravdu, opravdu moc spokojená a šťastná, ale chtělo to zabojovat a zkusit to. :) O tom to podle mě je.

    Samozřejmě nevím, jak přesně to s těma lidma máš, třeba je to opravdu nepřekonatelná averze.. ale myslím, že vždycky je způsob. A ty máš navíc skvělé zájmy, čímž se ti nabízí i to dělat s věcma, kterým rozumíš (korálky, komponenty, látky, nějaká švadlenština :D móda, umění, modeling,..), tady prostě já nerozumím tomu, jakto, že si nemůžeš vybrat. :)

    Zkrátka a dobře, ať se rozhodneš jakkoliv a pro jakoukoliv práci -> měla bys zkoušet, dávat tomu šanci, poznávat a myslet hlavně na to, že to nebude ztracený čas, ale cenné zkušenosti a že rozhodně není náplní života to, abys pozbytek života dělala v jedné firmě na jediné pozici! ;) To se prostě nestane, když nebudeš chtít. Nemusíš být do padesáti pokladní, buď jí na rok, změň v něčem svůj život a třeba se ti ty priority a bezradnost co dál se svým životem srovná. :)

    Tolik já k tomu, věrná čtenářka, obdivovatelka,.. Měj se krásně a hlavně, ať jsi šťastná! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju ♥ !

      Je super číst, že to s lidma jde nějak vychytat a nakonec to třeba není až zase tak zlý =) práce v hračkářství musí být super ! Já jsem byla na jeden den v obchodě s karnevalovýma potřebama a taky se mi to dost líbilo...bohužel to celý byl podvod a nakonec mi to nikdo nezaplatit a i když říkali, že mě berou, nikdo mě nakonec nezaměstnal a už se mi nikdy neozvali -_- a peníze za 12h směnu jsem taky nikdy neviděla, ach jo =D

      Vymazat
  12. Možná by se hodilo pouvažovat nad tím co umíš. co vlastěn umíš? dostatečně dobře abys to nějak uplatnila? Co by ti pomohlo se uplatnit víc? Je možné to nějak udělat? pokud ano, do toho. Nakonec, nemusíš danou práci dělat kdoví jak dlouho, třeba jen potřebuješ nějakou práci která ti otevře pohled, získáš novou zkušenost, zaujme tě něco nového... a už budeš mít víc elánu a nadšení. Osobně jsem zjistila že když se hrozně moc chce, nebo spíš musí tvořit, tak to moc nejde. No a co za práci... napadlo mě, jestli by tě nebavilo aranžování květin? někde v květinářství nebo v zahradnictví něco? Přece jen k bylinkám vztah máš, moc s lidmi by to taky nebylo... takže kdo ví :) Držím ti oalce :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo jo, nad tím si lámu hlavu pořád - co mi vlastně jde nejlíp? A co bych zvládla dělat i pod tlakem? Protože tak jak říkáš...když musím tvořit na čas, nebo kvůli tomu abych měla dost peněz na zaplacení poplatků, tak to prostě nejde >_< ale myslím na to pořád, tak snad se doberu nějakýho závěru =D

      Aranžování květin by mě bavilo hodně ! Vlastně jsem vždycky chtěla získat ve škole praxi v květinářství, ale poslali mě místo toho do knihkupectví...což bylo fajn, ale ke kytkám jsem se nikdy nedostala =/ nicméně mám evropský certifikát na aranžování sušených květin nebo co...jenže jsem to nikdy nedělala......to jakože zahrnuje můj aranžérský obor. Co jsem koukala na inzeráty, tak všude chtěli na tohle místo vyučení/kurz floristy...a tak to jde získat, vlastně je to super nápad, děkuju =) !

      Vymazat
  13. Je smutný, že většina dnešních mladých kolem pětadvaceti má velmi podobné myšlenky. Já bohužel nejsem výjimka, takže se dost blbě radí, ale jak už tu padlo, zrovna ty máš spoustu možností, protože jsi skutečně talentovaná. Mně osobně nejatraktivnější přijde ten tatérský kurz. Můj známý ho v Čechách teď dělal, domluvil si ho přes pracák a přišlo ho to na pár korun (myslím, že si snad platil jen závěrečné zkoušky) a po pár měsících už má první zákazníky. Navíc ty kreslíš skutečně nádherně, takže bys byla určitě skvělá tatérka! :) Držím palce!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc !
      Teda to by mě vůbec nenapadlo, že pracák bude nabízet takový atraktivní kurz =) rozhodně děkuju za info, třeba se k tomu jednou nakopu, ale já jsem hroznej nervák takže moc nevím jak by mi to šlo něco kreslit když na to někdo kouká a ještě je to na jeho kůži a nejde to vrátit zpátky D=

      Vymazat
    2. On to často pracák defaultně nenabízí, ale ty můžeš klidně přijít na pracák s podklady a zažádat si o příspěvek. Btw i ten kurz floristy by ti mohl pracák bud přímo nabídnout, nebo proplatit/dát příspěvek. Jen tedy nevím, jak bys to řešila když momentálně bydlíš mimo čr.

      Vymazat
  14. Tyhle pocity zažil v životě asi skoro každý, nevěš hlavu. Radit ti moc nebudu, v podstatě souhlasím s většinou věcí, co ti radí výše (a pokud by jsi začala tetovat, stavím se do pořadníku :) a protože to tu vyznívá dost depresivně, chci ti říct, že i když současnost není často uplně růžová, je dobré koukat se dopředu, snít si své sny a zkoušet je realizovat. Já sama jsem zoufale netalentovaná a i v oblasti, kde snad nějaký talent je, jsem to kardinálně posrala a nedá se to už moc vrátit, nicméně nakonec se mi díky dobrovolné práci zadarmo a posléze za malý peníz povedlo si splnit sen a pracovat v práci, která mne opravdu baví a naplňuje, i když je mnohdy psychicky a fyzicky vyčerpávající. Hlavně hlavu vzhůru :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju =)
      Doufám, že se mi povede taky takhle na něco narazit ! Je super číst, že je to možný =)

      Vymazat
    2. Určitě povede :). Ale není to jednoduchý a musím říct, že prvního pul roku v mé práci to bylo utrpení, kdy jsem konila jednu věc za druhou a cestou domů tajně ronila slzy a každý den očekávala, kdy mi řeknou, že zítra už chodit nemusím. Naštěstí se nestalo a už cca dva roky platí to, co píšu výše :)

      Vymazat
  15. I know exactly what you mean, I'm 25 and not qualified for anything but waitressing. I'm job searching desperately but I'll never know what I want to do

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Waitress is still better than my "shop-window decorating" school =D
      Let´s keep fingers crossed that we will find something....soon >_< !

      Vymazat
  16. Možná se zkus nepodceňovat, já vim mě se to kecá, ale věř mi, tys dokázala něco, co já ani přes veškerou snahu prostě nedávám a byla by škoda přestat.
    Vyser se na školy a dělej tvůrčí práci,jaká tě baví. Spousta umělců nikdy žádnou školu nestudovala.
    K čemu školy.. Všechno co potřebuješ už umíš.
    Jsi tvůrčí, výrazná osobnost, která si našla cestu do světa a že nejsi desingér? Právě proto máš daleko víc volnosti. Ty jsi víc než desingér.
    Zkus tvořit otevřeněji a inovovat střihy, udělej si práci zajímavější. Nepolevuj a ono to jednou prostě praskne a pojede to. Neopouštěj to, co ti jde, protože máš pocit, že nejsi dost dobrá/učená/finančně ohodnocená. Byla by to opravdu škoda.

    Ten kdo tě nemá rád, protože strašně, ale příšerně žárlí.. a vlastně tě nehorázně obdivuje, ale nikdy by to nepřiznal.

    OdpovědětVymazat